Dne 21. 06. 15
 
Milí přátelé,  
doufám, že jste již bezpečně doletěli do svých domovů.
Chci Vám všem poděkovat za skvělý zážitek, ani minutu jsem se nemohl nudit. Dny naplněné diskusemi, vzájemným přátelstvím a respektem.
Děkuji Olze za skvělou organizaci, za to, že nás přesvědčila abychom "vyrazili a poznali" - a jak by řekl Milan, realizovali akci samou. Za to, že nás ubytovala u Růženky a Fernanda, kteří se tak stali zdrojem našich mnoha dalších inspirací. Že nás vzala k panu Trochtovi a já se zase zachvěl úctou k tomu velikému člověku, jakým byl Jan Antonín Baťa (ale i mnoho dalších, dnes možná již bezejmenných skvělých mužů a žen, kteří se rozhodli spojit svůj osud s ním). Abych si uvědomil, že není možné, abychom nechali památku tohoto úctyhodného muže zaniknout v soukolí dnešní povrchní doby. Také mi připomněl statečnost a odvahu mého dědečka, který byl jeho vyznavačem a přes všechna utrpení které mu způsobil komunismus za to, že také dobře slouží druhým, nepodlehl stejně jako Baťa sebelítosti, ale až do konce života zůstal moudrým a pokorným a odpouštějícím člověkem. Abych si díky tomu uvědomil, že nemám právo si vůbec na nic stěžovat, že ve srovnání s jejich bojem, je můj boj nesrovnatelně lehký, abych si uvědomil, že svět je plný příležitostí a skvělých lidí a je jen na mne, co z toho využiji pro službu.
Děkuji Milanovi za úžasné podněty a masáž mozku, kdy jsem musel i chodit po kuchyni u Růženky, abych ty podněty a nakupené moudro vůbec dokázal strávit.
Děkuji Peterovi za skvělé diskuse a sdílení osobních názorů a zkušeností, za to, že nás zachránil díky své předvídavosti a vybavení technikou a tak máme k dispozici záznam z této jedinečné cesty. 
Děkuji Vám všem za úžasné přátelství a vzájemnou úctu, které nás provázely celou cestu.
Vážím si takovýchto chvil, kdy mohu říci, že každá minuta opravdu stála za to takto prožít.
Všechny Vás srdečně pozdravuji a těším se na další společná setkávání.
 
Se srdečným pozdravem,
Ivan
 
 
 
 
 
Milí Zeťáci,
Ivan to vše vyjádřil i za mně a jistě i za nás všechny.
Co vše se dá prožít ve čtyřech dnech! (Po které jsme byli "komplet") - kolik jen lidí, zvířat, míst a zvuků, kolik jen pohledů do minulosti a inspirací pro budoucnost! Kolik jen jídel, nápojů, chutí i vůní, kolik pohledů, obrazů, objektů, nápisů a dálav, jakož i věcí tak blízkých, až vábících k doteku.
A pak to vše, co se odehrávalo v každém z nás, skrytě, individuálně, soukromě a nevyjádřitelně - celý ten svět myšlenek, předsevzetí, snů a odhodlání, střídající se s lítostí, marností, smutkem i hněvem, naplňující ten objevený svět skutečností vytvořeným obsahem virtuálního světa pochopení, interpretace a osobního i společného zabarvení zkušenosti. A ta krásná ticha, pohledy, úsměvy a zadumání, individuální chvilky rozjímání anebo i prostého odmlčení - kdy přátelé kovají osobní vzpomínky v officinách a fazendách lidské mysli.
 
… Poutníku, jen tvé kroky pokládají cestu.
Pocestný, není jiná cesta, než tvé šlépěje.
 
Díky, Peter za:
 
Váš,
Milan