Tvrdí jeden z nejcitovanějších českých ekonomů v zahraničí profesor Milan Zelený
z Fordham University v New Yorku
 
 
Autor: Pavla Francová a Jan Sochor| Datum: 04.07.2015 | Zdroj: Lidové noviny | Česká pozice
 
 
Podnikatelské univerzity. To je podle Milana Zeleného jedna z věcí, které potřebuje česká ekonomika | Foto: MAFRA, František Vlček
 
Celá Evropa vypadá intelektuálně jako jedno velké žluté pole řepky, je to monokultura, která je v přírodě nepřirozená. Proto volíme všichni stejné recepty na léčení ekonomiky, které nefungují, říká Milan Zelený. Podle něj však neprožíváme krizi, ale změnu celého ekonomického systému jako byla průmyslová revoluce, což ale politici nechápou.
 
To, co prožíváme, není cyklická krize, která se čas od času opakuje, ale transformační změna, jakou byla třeba průmyslová revoluce. Bolestí moderní doby je, že naše ekonomie nedokáže rozlišit cyklické krize a transformace. Kdybychom žili v době průmyslové revoluce, také bychom mluvili o krizi, protože bychom nepoznali, že se děje něco většího. I tehdy lidé viděli jen to, že přichází o práci v zemědělství. Navíc jsme transformace vyloučili ze svého chápání, protože ve starých dobách mohla trvat 200 let.
 
Teď je to rychlejší. Dřív ji lidé ani nestudovali, protože každá generace se narodila a umřela v jednom typu ekonomiky. Ale dnes se možná i já dožiji ještě nové ekonomiky. Přirozená evoluce se dnes převedla na kulturní. Nemění se nám mozky nebo schopnosti. Lidé před tisíci lety měli zrovna takové mozky jako my, ale mění se kultura. Ale celá řada lidí, kteří by se o to měli zajímat, této akceleraci nerozumí nebo jim nevyhovuje. Rozhodně o ní nemluví.
 
Jistě, lidé nechtějí změnu. Proto se pořád snaží vysvětlovat to, co se děje stejně, jak to vysvětlovali před 20 lety.
 
Vyčerpali jsme čtyři sektory – zemědělství, průmysl, služby, státní sektor – a nikam dál se už ekonomik transformovat nemůže. Proto se budeme přeměňovat do lokální ekonomiky. Znamená to osamostatňování regionů, lokální technologie, lokální výrobu, lokální samosprávu. Snahy osamostatnit se, jako je vidíme ve Skotsku, Katalánsku, severní Itálii, budou zrychlovat.
 
Starý systém se bude vždycky bránit a všechny transformace v historii byly doprovázeny válkami. Třeba ve Francouzské revoluci nešlo o boj mezi šlechtou a demokracií, ale mezi průmyslem a vlastníky půdy. Nebo si vezměte občanskou válku v USA. Říká se, že to byl boj proti otroctví, ale ve skutečnosti šlo o boj za industrializaci oproti prosté pracovní síle na Jihu. Dnešní řinčení zbraněmi mezi státy EU, NATO a Ruskem se mi zdá zcela zbytečné. Namísto toho, aby pochopili, co se děje a angažovali jeden druhého, tak si ničí navzájem už tak slabé ekonomiky a pak bědují. To je stará politika. Ty mě kopneš a já tebe dvakrát. Politici i ti, co je volí, nevědí, co se děje, a volí staré recepty.
 
Války nejsou řešení. I když i my máme v Česku ekonomy, kteří dodnes tvrdí, že válka je keynesiánský stimul. To znamená, že kdybychom nabudili válečnou psychózu, tak začnou ekonomiky investovat do zbrojení a nakopnou své hospodářství. A to se skutečně chystá. Ale ekonomika se nedá nakopnout. Ekonomika není stroj, je to živý organismus, který se umí přizpůsobovat, a to, co u ní fungovalo kdysi, nebude fungovat dnes. Argument, že druhá světová válka ukončila hospodářskou krizi a postarala se o růst, je zcela mimo. Transformace se prosazovala už ve 30. letech a válka ji naopak zpomalila. Zase vrátila zpátky industrializaci a potom tu najednou byl poměrně silný sektor služeb.
 
Kdyby to tak bylo, mám pro ekonomiku jednoduché řešení. Každých pět let bychom zinscenovali v Pacifiku válku mezi USA, Ruskem, Čínou a západní Evropou a všechno, co jsme vyrobili, lodě, torperdéry a další zbraně, bychom tam poslali. Námořníky bychom odvezli na břeh a pak bychom to všechno potopili a mohli zase začít zbrojit a nestálo by nás to jediný lidský život. Ale je to úplný nesmysl. Když řeknu ekonomům a politikům tohle řešení, tak se začnou ošívat. Ale je nesmysl si myslet, že když zabijete miliony lidí, tak to způsobí nakopnutí ekonomiky. Jedinou omluvou pro to je setrvačnost.
 
Nesmíme se bránit přirozenému vývoji. Tím, že se rozvíjí technologie a začíná návrat do regionů, se firmy vracejí z ekonomik, kam kdysi outsourcovali svou výrobu. Jednotlivé ekonomiky se zase začínají obracet samy na sebe a přestávají exportovat. A my jsme proti tomu bezbranní.
 
Problém je, že nechceme dát lokalitám a regionům autonomii, protože jsme se rozhodli, že budeme integrovat a centralizovat. To ale nemůže uspět, jelikož jde o přirozený proces. Důvod pro vznik EU bylo oslabení národních států, protože jsme s nimi měli špatné zkušenosti. Ale národní stát, který je nebezpečný, se dá oslabit dvěma způsoby. Buď ho oslabíme směrem nahoru a vezmu mu centrum, to dělá Evropská unie. Nebo se dá oslabit tak, že se rozpustí některé funkce národního státu do regionů a lokalit a to je správná cesta. Pokud Evropa půjde proti přirozenému vývoji, o to dříve se rozpadne.
 
Oni se nemusí domlouvat. Oni si budou jen vyměňovat znalosti nebo zboží. Po většinu historie jsme fungovali v regionech, národní státy vznikly až na konci 19. Století. Globalizaci jsme vyčerpali. Regiony mají výhodu, že jsou malé, zvládnutelné, lidé se víceméně znají a mohou postupovat správně. Technologie jim umožňují, aby se mohli postarat sami o sebe. Jediné, co by se nechalo národním státům, by byla obrana.
 
Dnes centrální banky uměle brzdí inflaci a převádějí ji do akciových trhů. Ale nevyhnutelné je, že inflace časem naroste a zaplatí to jako vždy všichni. A jediný způsob, jakým se zahraníme, je, že se začneme zabývat lokalitami, kde inflace nebude tak silná. Tam se budou vytvářet místní měny, které nepodléhají spekulativním trendům. Pokud používáte na vesnici euro, když si kupujete každý den stejné housky a euro jde nahoru, projeví se to na jejich ceně. Ale lokální měna se takhle nechová. Čili paradoxně uvolnění inflace samo požene lidi do relokalizace. Koneckonců už asi 40 takových měn na světě funguje.
 
Kdykoli si budete chtít koupit něco zvenčí, použijete mezinárodní měnu. Oba systémy mohou fungovat zároveň. Jestliže dolar nebo euro bude pod silným spekulativním tlakem, tak se bude samozřejmě dělat víc dohod mezi regiony, aby používaly i mezi sebou místní měny. Ostatně třeba euro považují za mrtvý politický projekt, který brzy zmizí.
 
Na českou ekonomiku se ani dívat nemusíme, tady nic není. Jakákoliv přidaná hodnota, kterou vytvoříme, plyne do zahraničí. My z toho máme jenom kontrahované mzdy, jsme placeni za službu. Proto je směšné, když měříme hodnotu našeho exportu a chlubíme se tím. Ve skutečnosti totiž měříme, jen kolik od nás dostává Volkswagen a další firmy. Jestliže je ekonomika ze 70 procent takhle postavená, tak potom je ta otázka zcela zbytečná.
 
Co se týče rozvoje ekonomiky, má vláda vybudovaný jakýsi podmíněný reflex – nalákat jenom zahraniční investory. Vůbec je nezajímá růst a výchova české podnikatelské sféry. Já to nechápu. Když chcete zvýšit růst, tak proč zvát Korejce a Japonce? Proč to nemůže být jako za první republiky, kdy jsme tady měli své Škody a Kolbenky, a dnes nám nepatří ani plzeňské pivo. Zahraniční investice by se měly omezovat, ale my je místo toho ještě rozšiřujeme.
 
Samozřejmě. To je základ celého problému, za který může stát. Když sem přijdou Korejci, dostanou daňové úlevy a dotace na zaměstnání lidí. To není normální. Dostali jsme se do fáze, kdy po velkých vlastnících, kteří měli kontrolu nad finálním produktem, přicházejí ze zahraničí i subdodavatelé. Na našem území tak začínají fungovat celé výrobní řetězce, ze kterých nemáme nic kromě toho, že politici mohou říct, že zvýšili zaměstnanost. Jenže na jak dlouho. Začínají si vozit vlastní zaměstnance a Češi se budou dostávat jen do pozice obyčejné námezdní síly.
 
Odpovím takhle: největší akumulace amerických a kanadských podniků je v Guatemale už 50 let a ta země není žádný ekonomický zázrak. To, že tam jsou všechny ty fantastický podniky, neznamená, že to Guatemala ekonomicky úspěšná. Ona je závislá na pracovních příležitostech, a jestliže se začnou nároky zvyšovat, tak firmy začnou automatizovat. Nic z toho nemají.
 
Prvotním impulsem musí být vznik podnikatelských univerzit, které by vzdělávaly podnikatele tak, že by zakládali skutečně reálné firmy.
 
Všichni učí totéž, jako bychom byli monokultura a celé Česko pak intelektuálně vypadá jako ohromné pole žluté řepky. Monokultura v přírodě je nepřípustná. A takhle jsou poznamenány miliony lidí nejen u nás, ale v celé Evropě. Proto všichni děláme monetarismus a pumpujeme peníze do ekonomiky, nikdo nic jiného neumí. S myšlenkou podnikatelské univerzity přitom přišel už Jan Antonín Baťa, jenže potom jsme ho vyhnali, Evropa dosud nepochopila, že vzdělávání ve smyslu informací se vyčerpalo. Informace jsou skoro bezcenné, protože jsou k dispozici přes internet okamžitě a všem. Potřebujeme právě naopak naučit se něco dělat. Když se ptáte, proč takové impulsy nejsou, tak se podívejte na českého premiéra a na ministra financí a jejich ekonomické myšlení a pochopíte, že je to vyloučené.
 
Jistě. Podnikům tak nezbývá nic jiného než si takové univerzity dělat samy. A už je spousta českých firem, které otevírají podnikatelské školy a obcházejí přitom státní sféru. V USA vznikla podnikatelská univerzita, která se jmenuje Singularity. U svého názvu má v závorce, že je neakreditovaná – to je součást jejich pýchy, říkají, že jsou nepoplatní, neposlouchají žádné byrokraty. V Česku je to jen otázka času. A o akreditaci přece nejde. Proč by mně měl nějaký úředník říkat, co mám učit? To je nesmysl, když já jsem ve spojení přímo s podniky, tak asi vím nejlépe, co mám učit.
 
Povzbudivé je, že si podniky otevírají své vlastní univerzity. Taky to je důvod, proč jsem založil v Česku nadaci, která je má propojit do sítí. Aby si mohly navzájem pomáhat, aby tu mohl vzniknout celý systém a technologická centra, kde by mohly výchovu k podnikání sdílet. Mělo by to probíhat paralelně nebo i autonomně na státní moci. Českých podniků, které tohle dělají a jsou schopné, je ale zatím poměrně málo, tak 40 až 50. Naděje tu tedy je a budoucnost nás může překvapit mile, nebo nás překvapí tím, že se všichni vzdáme zahraničním firmám, politici se jim podřídí a budeme takovou Guatemalou.