Co dnes v ČR NELZE …?

Autor: Milan Zelený | Datum: 12.08.2015 

 
Autor mnoha vysoce ceněných odborných i populárních publikací Milan Zelený analyzoval před nedávnem pro HlídacíPes.org slabiny české ekonomiky. Nově analýzu rozvíjí o výčet věcí, na které si musíme dávat pozor nebo je změnit.
 
 
Obrázek: „The Venus of Dolni Vestonice” Autor: Miroslav Zachoval 
 
 
 
Tak jako na Volze. Možno jim věřit? Nelze 
 
 
 
  • ignorovat středoevropský, evropský i světový kontext: česká ekonomika není a nemůže být „ostrůvkem“ hospodářské výjimky, natož „ekonomický tygr Evropy“ (media i politici by měli vyjádřit spíše pokoru a své předvolební aspirace zklidnit)
  • ignorovat pohyby německé ekonomiky: viz např. červnový (2015) pokles průmyslové produkce o -1,4%, exportu -1,0% a importu -0,5%: ČR je na Němcích závislá a nelze je tudíž ignorovat – vlastní v ČR masivní aktiva  
  • skrývat historický propad podílu Německa na světovém HDP: nejprudší ze všech vyspělých zemí: z 5,96 na 3,72%. (Stejně tak propad ČR z 0,37 na 0,33%)
  • oslavovat statistické pohyby nahoru a ignorovat stejně důležité pohyby dolů: oba pohyby by měly mít stejnou mediální váhu: ukazatelé se nepohybují v přímkách; moudré není jen „tleskat“ nebo „skákat“, ale hlavně pochopit příčiny hospodářských jevů
  • přeceňovat význam mediálního „optimismu“: vede ke zbytečnému a bujarému zadlužování neinformovaného obyvatelstva – v očekávání tzv. „českého“ růstu
  • ignorovat rostoucí nákup akcií „na úvěr“ v Číně, USA i západní Evropě: burzy tak absorbují inflační tlaky; vznikají bubliny, které již 8 let udržují centrální banky. Zadlužování obyvatelstva zůstává největším rizikem všude na světě
  • ignorovat, že úvěrové zatížení je v USA již řádově vyšší než v letech 2000 a 2007: o vlastní peníze může člověk prostě přijít, ale bankám se splácet musí. Proto Fed odkládá navýšení úrokových měr: návrat do normality je pro banky až neúnosně rizikový
  • zapomínat, že odhady růstu nadhodnocují banky (všechny zahraničně vlastněné) za účelem generování nových půjček, nových poplatkových příjmů, nového zadlužení; funguje to
  • zapomínat na zásadní závislost ekonomiky ČR na Německu a EU, jakož i na monokulturních, subdodavatelských a tradičních návycích odvozené ekonomiky
  • zneužívat výraz „česká ekonomika“: jde spíše o ekonomiku „na českém území“, která je převážně v zahraničních rukou
  • zbytečně zneužívat slovo „naše“ – jako naše Škodovka, náš Pilsner Urquell, atp. Byly naše, nejsou naše, prodali jsme je (Němcům a Jihoafričanům), jsou jejich. Když prodáte rodný dům, není to váš dům – i když tam třeba děláte zahradníka nebo domovníka – nemáte do toho už co mluvit
  • zapomínat, že optimismus-pesimismus, emoce a mediální „roztleskávání“ nikomu nepomohou; není nic trapnějšího, než si plést následky s příčinami: komunismus už byl
  • přeceňovat „hrubý domácí produkt“; není domácí ve smyslu „co je doma, to se počítá“, ale jde pouze o produkt na českém území vytvořený: jeho podstatná část Čechům nepatří
  • jásat nad růstem exportu: jeho přidaná hodnota a zisky patří vlastníkům, ne domácím zaměstnancům
  • tolerovat akcelerující politiku lákání, stimulování a dotování cizích podniků, na úkor tvorby vlastní vrstvy národních kapitalistů a podnikatelů
  • financovat oxymóron tzv. „ekonomické diplomacie“, tj. souhru oligarchů a státních byrokracií, s pomocí závislých podniků –hrajících „křoví“ na mezinárodní politické scéně
  • ignorovat vládní podporu odprodeje celých subdodavatelských řetězců přímo do zahraničních (např. korejských) rukou– a tak přímo ohrožovat konkurenceschopnost tradičně místních subdodavatelů
  • udržovat aktivity s nízkou přidanou hodnotou (montáže, skladování a subdodavatelství) pro české zaměstnance a odevzdávat (za mísu čočovice) možnosti vysoké přidané hodnoty do zahraničí
  • přehlížet, že namísto podílu na přidané hodnotě dostává ČR pouze smluvní mzdy a platy za montážní a subdodavatelské služby– a ještě za ně stát doplácí extra, z vybraných daní
  • výběr daně z přidané hodnoty není nízký jen kvůli zlodějně a podvodům, ale hlavně kvůli nízké tvorbě přidané hodnoty. Bez růstu přidané hodnoty musí i daň z přidané hodnoty klesat – zákonitě. Nejde o vědu
  • neporovnávat míru nezaměstnanosti s mírou zaměstnanosti: být nezaměstnaný není totéž jako být bez práce (opustit pracovní sílu). Např. v USA opustilo pracovní sílu od začátku krize přes 17 mil. lidí – proto tam míra nezaměstnanosti stále klesá. (Až bude v pracovní síle jen pár lidí, bude nezaměstnanost nulová, ale bez práce budou téměř všichni; opět, nejde o vědu)
  • nesledovat podíl HNP (hrubý národní produkt) na celkovém HDP země: je třeba vědět, co je naše, a co jejich
  • ignorovat, že svět neprochází cyklickou krizí, ale historickou, nezvratnou transformací a metamorfózou– jde i o budoucnost ČR
  • nechávat české vzdělávání v rukou ministerstva školství a jeho akreditačních komisí. Naopak, každá škola musí hledat svoji vlastní cestu – nejen v USA, ale i v ČR
  • zavírat oči (a vymýšlet si výmluvy) nad nedostatečnou úrovní jazykových znalostí, obzvláště v angličtině a němčině; epidemie zbytečného dabingu dominuje media
  • tolerovat degradaci mladých generací státem: akcelerující oslabování jejich individuální ambice, sebedůvěry, autonomie, inovativnosti a podnikavosti nemůže v dnešním světě uspět; vozit se na jazykovém chvostu není slibnou strategií
  • znevýhodňovat a omezovat soukromé, podnikové a podnikatelské školky, školy a univerzity– v nich spočívá budoucnost vzdělávání
  • udržovat strategii zírání do čísel (pohled do zpětného zrcátka), bez jakékoliv diagnózy příčin a následků, pochopení trendů, a domáhání se Proč? – což je vlastním posláním nových medií
  • ignorovat, že ekonomika ČR je výrazně odvozená, neautonomní a závislá na západní Evropě (Německu), která je návazně závislá na Číně, USA, Japonsku, Indii, atp. Tyto ekonomiky je třeba sledovat a z nich budoucí prospekty odvozovat, ne naopak
  • přeceňovat vliv ČNB na domácí i okolní ekonomické pohyby; ČNB se liší od ostatních centrálních bank tím, že intervenuje v ekonomice tak převážně odvozené a tudíž neschopné výrazných tržních reakcí
  • nadále konzumovat polopravdy, desinterpretace, manipulace a stranicko-ideologické barvení na růžovo tanků reality
  • ignorovat amerického vzbouřence Trumpa: Our leaders are stupid. Our politicians are stupid. Už kvůli té angličtině. Nikdo vám to nepřeloží –je to i pro dabing příliš blízké


Žádnou ekonomiku, ani společnost, nelze řídit s pohledem upřeným do zpětného zrcátka
 
 
 
Chyby minulosti nelze napravit politicko-mediální propagandou stejného myšlení, které k nim vedlo