Jan Antonín Baťa předběhl se svým průmyslovým městem svět o 75 let, říká uznávaný ekonom Zelený
 
Autor: Milan Mikulka | Zdroj: Hospodářské noviny | Datum: 25.08.2015
 
 
V neděli uplynulo 50 let od smrti největšího českého průmyslníka Jana Antonína Bati. Ve stínu svého nevlastního bratra Tomáše přeměnil Jan A. Baťa zlínskou firmu na celosvětový koncern. "Myslet globálně, jednat lokálně," bylo jedno z jeho hlavních hesel.

Oslnil celý svět svými podnikatelskými a manažerskými praktikami, které dodnes nikdo nepřekonal, říká o Janu Antonínu Baťovi Milan Zelený, který patří k nejcitovanějším českým ekonomům ve světě. V neděli uplynulo 50 let od smrti muže, který z firmy Baťa udělal světový koncern. "Za pouhých 10 let (od roku 1932) dovedl firmu Baťa k nevídanému rozkvětu, vše během nejdelší a nejhlubší krize v historii lidstva," uvádí Zelený.

Ačkoliv byl Jan Antonín Baťa vlastenec a před válkou pomáhal židovským rodinám dostat se z Československa a finančně podporoval londýnskou exilovou vládu, byl po roce 1945 soudem odsouzen za vlastizradu a celý majetek v Československu mu byl zabaven bez náhrady. Jan Antonín Baťa na rozdíl od Tomáše upadl do zapomnění.

"Odsoudili jste mne za podivnou vinu. Podle zpráv mých obhájců rozsudek říká toto: J. A. Baťa se odsuzuje, že se veřejně neprohlásil stoupencem zahraniční vlády za války. Kdo z vás, vážení soudcové z povolání i z lidu, se za války veřejně prohlásil za stoupence zahraniční vlády? Ti z vás, kdož jste žili ve vlasti, v protektorátě, máte za to, že to po vás nikdo ani chtít nemohl. Můžete namítnout, že já jsem v protektorátě nežil. Avšak právě jako vy, měl jsem ve vlasti desítky příbuzných, tucty osobních přátel a na padesát tisíc spolubojovníků," uvedl k tehdejšímu rozsudku Jan Antonín Baťa ve svém dopise z Brazílie. V roce 2007 jej soud očistil a rehabilitoval.
 
Projev dr.h.c. Jana Antonína Bati 26.3.1938  
 
HN: Čím byl podle vás Jan Antonín Baťa tak výjimečný?
Založil po světě přes třicet měst, z toho čtyři jen v Mato Grosso, postavil most přes řeku Paraná. V Brazílii byl navržen na Nobelovu cenu míru. Namísto výrobků vyvážel "průmyslová města", která pak výrobky produkovala přímo v lokalitě. Za pouhých 10 let (od roku 1932) dovedl firmu Baťa k nevídanému rozkvětu, vše během nejdelší a nejhlubší krize v historii lidstva. Byl otcem myšlenky "podnikatelské univerzity", kde se lidé učí podnikat tím, že podnikají, ne že o podnikání něco čtou. Několikrát obletěl letadlem celý svět. Napsal řadu knih, mezi nimi Spolupráce a Budujme stát pro 40 milionů. Oslnil celý svět svými podnikatelskými a manažerskými praktikami, které dodnes nikdo nepřekonal.

Co je podle vás největší odkaz, který po J. A. Baťovi zůstal?
Za největší odkaz považuji princip "průmyslového města", který předchází dnešní deglobalizaci a relokalizaci o nějakých 75 let. Druhý, neméně převratný, je princip "podnikatelské univerzity" – nejdůležitější a kriticky žádoucí změna ve vysokém školství vůbec. Namísto informací akce, namísto čtení jednání, místo biflování řešení (dosud neřešených) problémů. Prosté a logické!

Vyjmenujete pět vlastností, kterých si na J. A. Baťovi nejvíc ceníte?
Nebojácnost, vytrvalost, tvůrčí talent, opovrhování dotacemi a podporou, myslet globálně, jednat lokálně. 
 
A naopak nějaká jeho slabá stránka?
Důvěra v politiky, obzvláště v Beneše. To je pro podnikatele smrtící. Hlavně oxymóron takzvané "ekonomické diplomacie". Jan Antonín Baťa nakonec tyto slabosti překonal, ovšem za cenu znárodnění podniků Baťa, doživotního vyhnanství, protiprávního "benešovského" vyhlášení za velezrádce (na Slovensku dodnes nebyl rehabilitován) a ztráty čestného doktorátu na VUT (dodnes nenavráceného). Další slabostí byla prostá, lidová nediplomatičnost a opovrhování českým "vlezlizmem". Za to se v Česku dodnes krutě trestá.

Čím se lze od Jana Antonína Bati inspirovat i padesát let po jeho smrti?
Skutečný podnikatel musí být svobodný, nezávislý na státu. Musí nalézt svoji vlastní soustavu řízení, hledat svoji vlastní cestu – ne jen opisovat, přejímat a kopírovat. Své knihy musí psát, ne jenom knihy druhých číst. Principy průmyslového města a podnikatelské univerzity jsou světové originály. Podnikatel musí mít přímý kontakt s finálním zákazníkem nebo spotřebitelem, žádné mezičlánky. Zaměstnance si vzdělává sám a vybírá osobně. Archivy firmy Baťa nebyly ani v Česku, ani v Brazílii dodnes digitalizovány: pro mladé generace tak zůstávají nepřístupné.

Velké téma o odkazu J. A. Bati v Hospodářských novinách (PDF)