Autor: Marie Savara, Ema Přikrylová | Zdroj: Vysoká škola obchodní | Datum: 26.5.2016
Na půdě Vysoké školy obchodní v Praze diskutovali přední ekonomové i podnikatelé
Současná společnost zažívá období plné změn, které vyplývají z ekonomické krize i technologického pokroku a které ovlivňují ekonomiku, podnikání i vzdělávání. Jaké jsou jejich důsledky a jak se s nimi vyrovnat, to jsou otázky, na které odpovídala konference Nadace ZET s názvem Jak přežít a uspět v novém světě. Ve čtvrtek 19. května na Vysoké škole obchodní v Praze (VŠO) na ní vystoupili ekonomové Milan Zelený, Pavel Kohout a Ilona Švihlíková, či podnikatelé Ivan Baťka (Fosfa), Libor Witassek (DC Vision a Vítkovice Holding) i Peter Krištofovič (PK Academy). Odbornou záštitu nad konferencí přebrala kromě VŠO i Vysoká škola podnikání a práva a Panevropská vysoká škola, všechny patřící do vzdělávacího holdingu Akademická aliance.
VŠO vstoupila do Nadace ZET a zaštítila její konferenci zejména proto, že chce sledovat změny na trhu, reflektovat je do výuky a přinášet firmám schopné absolventy. „Na VŠO chceme studenty vést ke kritickému a inovativnímu myšlení a probouzet v nich podnikatelského ducha. A pokud mají být podnikaví, musejí znát své prostředí a chápat, co se v něm děje. To však v současné dynamické době není vůbec jednoduché. Potřebujeme k tomu budovat propojení s praxí a zavádět nové způsoby vzdělávání, jako jsou praktické projekty či start-upy. Proto jsme se rozhodli pro vstup do Nadace ZET, která má za cíl podporu a rozvoj podnikatelského prostředí. V propojení akademické a podnikatelské sféry vidíme pro obě strany velký smysl,“ říká Jindřich Ploch, rektor Vysoké školy obchodní.
V tom mu dal za pravdu i ekonom Milan Zelený: „Již Baťa ve třicátých letech poukazoval na to, že společnost potřebuje podnikatelskou univerzitu, kde se o podnikání nebude jen mluvit, ale bude se skutečně uvádět do praxe. Řídit podnik je totiž něco úplně jiného než vědět, jak se podnik řídí.“
Nečekané změny na trhu práce
Zelený zároveň upozornil na možné dopady technologického pokroku a s ním spojeného zvyšování produktivity práce, které mohou vést k hromadnému odchodu lidí z trhu práce. Dle jeho slov může míra nezaměstnanosti klesat až k nule a počet lidí bez práce přitom bude narůstat. A to není jediný paradox, který momentální situace přináší.
„Současné krizové období i období již před rokem 2008 s sebou přináší změny v mnoha trendech, které jsme dříve brali jako samozřejmé. Mění se například vazba mezi produktivitou práce a úrovní mezd – mzdy dlouhodobě stagnují, zatímco produktivita roste. Změnila se také vazba mezi ekonomickým růstem a zaměstnaností, která růst ekonomiky následuje ve stále menší míře. Nastavují se tedy úplně nové vzorce a trh práce prochází velkými změnami,“ uvedla ekonomka a koordinátorka občanské iniciativy Alternativa Zdola Ilona Švihlíková.
Pochyby o krocích centrálních bank
Vysvětlení současné stagnace je možné hledat v mnoha teoriích. Významné jsou zejména dvě z nich. První původ krize vidí v nedostatečné poptávce, kterou chce rozproudit nízkými až zápornými úrokovými sazbami. Lukáš Kovanda, hlavní ekonom finanční skupiny Roklen Fin, se však kloní spíše k tomu, že dochází k chybnému rozmisťování světového kapitálu. Nabádá tedy k zásadnímu přehodnocení současných řešení, jako je politika uvolněných měnových podmínek a inflačního cílování.
Pochyby o chování centrálních bank naznačil také Pavel Kohout, ekonom a spolumajitel finanční skupiny Partners Financial Services. Představil teorii, která říká, že snaha bankovních institucí povzbudit lidi k zadlužení již nemůže být tak efektivní, jako tomu bylo dříve. „Ze statistik Spojených států Amerických vyplývá, že od 80. let růst ekonomiky výrazně zaostává za růstem celkového dluhu, který do té doby následoval. Důvod tohoto zpomalení můžeme hledat ve složitosti. Americká federální legislativa se v současné době blíží objemu 45 milionů slov. Federální zákon o daních z příjmu se za 100 let rozrostl ze 400 stran na neuvěřitelných 73 954 stran. A tento trend není pozorovatelný pouze v USA. Existuje studie, která ukazuje, že ve Francii souběžně se zvyšováním složitosti zákoníku práce stoupala míra nezaměstnanosti,“ varoval Kohout.
Cesta českých podnikatelů
To vše samozřejmě ovlivňuje podnikatele, kteří na takto turbulentním trhu musejí fungovat. Stejně jako je mnoho teorií, i řešení jsou mnohá a vždy je třeba zhodnotit svoji situaci a nalézt sobě vlastní cestu. Společnost Fosfa se z krizové situace dostala restrukturalizací produktové nabídky a zaměřením na přidanou hodnotu. Její ředitel Ivan Baťka zdůraznil také ekologické myšlení a společenskou odpovědnost. Firma investovala do úsporných opatření, ale nyní se jí to bohatě vrací.
Moderní doba přináší krizové stavy, ale přináší také moderní technologie a těch je třeba využívat. Tihomir Erdeljac, jednatel Industrial Technology Systems, radí přizpůsobit se moderní době, vzdělávat své zaměstnance a plně využít potenciál, který nám technologický pokrok přináší.
To jsou jen některé z postupů, které čeští podnikatelé využívají. Nadace ZET má v plánu uspořádat i další regionální konference, aby si své zkušenosti mohlo vyměnit do nejvíce podnikatelů.
Prezentace ke stažení (stačí kliknout na název prezentace):
Podnikatelé: technologie, inovace a trhy
1. Ivan Baťka (Fosfa)
Fotografie z konference (v plném rozlišení) ke stažení zde.
Foto 1
Zleva: Lukáš Kovanda (Roklen Fin), Milan Zelený (Nadace ZET), Ilona Švihlíková (Alternativa Zdola), Ivan Baťka (Fosfa), Jindřich Ploch (VŠO), Pavel Kohout (Partners Financial Services).
Foto 2
Zleva: Milan Zelený (Nadace ZET), Ilona Švihlíková (Alternativa Zdola), Pavel Kohout (Partners Financial Services).
Foto 3
Milan Zelený (Nadace ZET)
_______________________________________________________________________________________________________________________________________________
Vysoká škola obchodní v Praze, o.p.s., se sídlem ve Spálené ulici na pražském Novém Městě byla založena v roce 2000. Jako neuniverzitní soukromá vysoká škola poskytuje akreditované bakalářské a magisterské studijní programy, kurzy celoživotního vzdělávání a v souvislosti s tím i vědecko-výzkumnou, vývojovou a další tvůrčí činnost. V současné době ji navštěvuje více než 3 000 studentů prezenčního a kombinovaného studia. Mezi obory studia na VŠO patří například Cestovní ruch, Služby letecké dopravy v cestovním ruchu, Průvodcovská činnost v cestovním ruchu, Rozvoj lidských zdrojů v ekonomice dopravy, Management leteckých podniků, nebo Management cestovního ruchu.
Kontakty:
Vysoká škola obchodní v Praze, o.p.s.: Spálená 14, Praha1, www.vso.cz
Marie Savara, e-mail: savara@vso-praha.eu, tel.: 224 056 069, 733 161 779
AMI Communications, spol. s r. o.: Týn 641/4, Praha 1, www.amic.cz
Ema Přikrylová, e-mail: ema.prikrylova@amic.cz, tel.: 234 124 112, 724 012 606