Milan Zelený: Okamžitý ekonomický vliv Trumpovo politiky na ČR bude minimální
 
Autor: Vojtěch Berka | Zdroj: ecofin.cz | Datum: 06.02.2017 
 
O vývoji současné situace v USA a jejích dopadech na světový, ale i český trh, se věnujeme pravidelně. Po ekonomu Lukáši Kovandovi odpovídal na otázky Ecofinu i emeritní profesor newyorkské Fordham University Milan Zelený.
 
 
 
 
 
Jaké ekonomické dopady by mohla mít současná situace v USA na Českou republiku?

„Ekonomické dopady téměř žádné: subdodavatelská ekonomika na území ČR nemá vazby na USA, ale na Německo. Politické dopady již výraznější – hlavně v oslabení NATO a díky Trumpovým vazbám na Rusko. Dlouhodobě: Trumpova re-lokalizace a deglobalizace postihne i EU a Německo – a tudíž i ČR, které nemá na re-lokalizaci a digitalizaci vůbec naběhnuto. Zahraniční vlastnictví ekonomiky se stane brzdou a zátěží v éře razantní hospodářské změny. Proces deglobalizace však probíhá již asi 10 let bez Trumpa, objem světového obchodu neustále klesá, objem odstavování lodí je nejvyšší v historii. Namísto pomalejší tržní adaptace, Trumpův zdvižený ukazováček signalizuje obchodní války a kolaps, spíše než systémovou transformaci mezinárodního obchodu.“

Trumpovy spěšné kroky, bez důkladnější konzultace s vlastní administrativou, zdá se vytvořily určitý chaos. Jak jsou tyto kroky vnímány v Americe a jaký by mohly mít dopad?

„Trumpova uspěchanost a rozhodovací chaotičnost má své důvody. Je třeba si uvědomit, že jeho „mandát“ je velmi chabý a potenciálně i krátkodobý: sám získal jen 26,3% hlasů, zatímco Clinton získala 26,5%, ale hlavně: 55,4% zůstalo doma, v protestu proti oběma nejhorším kandidátům v americké historii. Demokracie není možná, když jsou voliči nuceni volit mezi „skálou a tvrdým místem“. Pro naprostou většinu byli oba kandidáti „nestravitelní“. (Osobně jsem také nevolil: mezi Clintonovou a Trumpem jsem to považoval za jediné správné.) Jakmile se i jen část jeho voličů obrátí proti němu (protože nemůže splnit nic ze svých slibů), pak jeho „mandát“ vyprchá a on se bude muset uchýlit výlučně k exekutivním rozkazům a autoritativnímu rozhodování (při zhroucení systému dvou stran). Proto ten spěch. Jestliže zpomalí, přestane se zmatkem a tvorbou chaosu, tak jej rostoucí vlny demonstrací smetou. Jeho podpora od inaugurace prudce klesá – politický „blitzkrieg“ musí pokračovat. Vliv na ČR bude prozatím minimální, jak jsem již zmínil.“

Jak moc změní Trumpova politika přístup světových trhů k USA, můžeme očekávat nějaké radikální uzavření se? Myslíte si, že se po vyjádřeních posledních dnů budou vztahy mezi prezidentem a velkými společnostmi dále vyostřovat, nebo že uvidíme snahu dojít k určitému smíření?

„V USA se mluví o „Trump-oh-nomics“, tj. ekonomii bez jakéhokoliv „eko“ v názvu. Vnímání ekonomiky, světové i národní, jako prosté soustavy dohod a státní (vůdcovské) intervence, při ignorování spontánních tržních sil, se v historii objevilo jen několikrát, vždy s tragickými následky. Trumpova šedá eminence (Steve Bannon) je hlavním tvůrcem ideologie trumpismu. Trump sám podnikům spíše vyhrožuje, svým TV nacvičeným „You´re fired!“ Bojí se toho i miliardáři v jeho kabinetu. Za 50 let v USA jsem ustrašenější skupinku patolízalů neviděl.“

Napadá Vás nějaké zajímavé téma, na které jsem ale se tak úplně nezeptal, ale o kterém chcete něco říct?

„Trump je především ekonomický intervencionista a národní socialista. Věří ve státní (i osobní) ovlivňování podnikového rozhodování. Zároveň je zastáncem socialismu nacionalistického typu, plynoucího z podpory tradiční dělnické třídy, politicky i nátlakově efektivní ve všech oblastech společenského života – od zdravotnictví, vzdělávání a podnikání, až po státní podporu a intervence ve veřejných a vojenských projektech. Nerozlišuje mezi státní regulací a intervencí: má tudíž tendenci snižovat regulace a přitom zvyšovat intervence do fungování svobodného trhu Nerozlišuje mezi trhem svobodným (ochrana spotřebitele a účastníků) a volným (ochrana producentů, státních dodavatelů a státu vůbec). Svobodný trh mu nic neříká, ať už na národní nebo světové úrovni.“

„Trump je i odpůrcem globalismu (outsourcing za levnou pracovní silou) a podpůrcem národního lokalismu (tj. silného národního státu) oproti regionální a místní hospodářské autonomie.“

„Všechny tyto vlastnosti a tendence jsou silně intuitivní a zkušenostní (z celoživotního handrkování se subdodavateli a osobní sebestřednosti z televizních pořadů). Na rozdíl od evoluční tržní adaptace a resilience preferuje rychlý, často překvapivý, osobní zásah, nátlak nebo i vyhrůžku.“

„Jeho negociační metody jsou hrubé a neefektivní, končící většinou rozhodnutím typu „You are fired!“ tj. „Končím, dál se nebudu bavit!“ Neúnavně tak oslabuje svoje pozice a snaží se z oslabené pozice jednat, ne z pozice síly. Proto většinu svých negociací prohrává, i když to osobně není schopen připustit. Hazardní nebezpečí nastane, až se jeho voliči obrátí proti němu – díky nesplněným a nesplnitelným slibům. Zahrávat si neuměle s tržním hospodářstvím dokázalo jen několik osobností a režimů v historii – vždy neúspěšně.“